- Vyzkoušeli jsme AirPods Max 2, v současné době nejdražší sluchátka od Applu
- Největší odlišností je čip H2, který některé parametry dost posouvá
Obsah článku
AirPods Max 2 – jsou to vůbec nová sluchátka?
Když vedle sebe dáte původní AirPods Max a současný model, těžko budete hledat rozdíly. Maximálně tak v konektoru, který se však už v rámci první generace proměnil z Lightningu na USB-C. Jinak je pořád vše při starém, tedy minimálně vizuálně a konstrukčně. Sluchátka mají 386 gramů, takže se stále řadí do kategorie těch těžších. Na most a mušle výrobce použil samozřejmě kov, takže AirPods Max 2 jsou docela robustní a odolná.
Bohužel, nezměnilo se ani největší negativum v podobě podivně řešeného vypínání. Abyste zbytečně u AirPods Max 2 nevybíjení akumulátor, musíte sluchátka opět přenášet v pouzdře s magnetickou klopou. Jistě, dá se z toho udělat módní doplněk, ale osobně bych byl raději za nějakou formu skládacího mechanismu a příruční taštičku.
Čip H2 a nový zesilovač
To nejdůležitější se u AirPods Max 2 změnilo samozřejmě v útrobách. Změnil se čip, který se stará o zvuk a ANC. Nově je jím H2 a tím se posunují možnosti o kus dál. Vylepšený je i zesilovač, který je samozřejmě s H2 čipem úzce propojený. Nová architektura zesilovače konečně nativně podporuje bezztrátový zvuk (24-bit / 48 kHz) při zapojení přes kabel USB-C. Původní model musel zvuk digitálně-analogově převádět nadvakrát, což kvalitu degradovalo.
Kvalita zvuku
Nejdůležitější samozřejmě je, aby sluchátka solidně hrála. Proti původním AirPods Max je zde znatelný posun. Největší pokrok přišel ve spodním spektru. Basy jsou výraznější a údernější, hudba na nich založená je o kousek zábavnější. Středy jsou podané velmi obstojně a přesně, stejně tak výšky, které nezvoní a nejsou otravně upištěné. Celé spektrum je prostorově odlišené a oddělené, což je jedním ze znaků kvalitních sluchátek, u kterých si výrobce dal skutečně záležet na zvukovém podání.
Před čím však musím varovat je, že celkově je profil poměrně blízko analytickému. AirPods Max 2 nejsou audiofilská sluchátka, která by hrála přesně tak, jak to odpovídá nahrávce. Nicméně blíží se tomuto směru a jak asi každý, kdo někdy měl na hlavě opravdu studiová analytická sluchátka ví, není tento směr příliš zábavný. Apple tak v podstatě balancuje na hraně a snaží se o to, aby posluchač měl z hudby radost, ale zároveň podání nesklouzává k basování tam, kde basy nejsou a ke zvýrazňování středů. Zjednodušeně – pokud vám jde především o emoční složku poslechu hudby, hledejte štěstí jinde, případně si budete muset chvíli pohrát s ekvalizérem a pokusit se najít tu správnou polohu jeho úpravami.
ANC jako největší zbraň
Kde čip H2 boduje, je odhlučnění a jeho pravý opak – propouštění okolního dění k posluchači. Zejména ANC se u AirPods Max 2 posunulo o kus dál a třeba z pražské MHD umí udělat velmi tiché prostředí, skoro až relaxační. Proniknou jenom náhlé a velmi intenzivní hluky, okolní ruch přestanete vnímat úplně. O to se stará 9 mikrofonů, které neustále poslouchají a čip H2 bleskově reaguje.
Využívám spíš možnost nechat si přenášet hluk okolí k uším společně s hudbou. Doma mám tichou pracovnu s protihlukovými okny, takže je pro mě důležitější spíš možnost slyšet, když po mně někdo z rodiny něco chce. Ano, chvíli trvalo, než si zvykli, že na mě mohou mluvit i pološeptem z druhé strany pokoje a uslyším to.
Případně lze obě funkce kombinovat s tím, že pokud AirPods Max 2 slyší, že ten kdo je má na hlavě, mluví, ztiší hudbu a udělají vše proto, aby konverzace mohla proběhnout co nepřirozeněji. Zde ovšem vnímám ještě mezery, algoritmus má tendence můj hlas v prvních sekundách konverzace ignorovat a odmítá reagovat. Pro Airpods Max 2 je tato funkce novinka, u které tuším, že ji vyřeší některý z updatů
Telefonní hovory
V čem AirPody naprosto vynikají, je volání. Model Max 2 na tom není jinak a lze jej využívat jako plnohodnotné handsfree, a to i v hlučnějším prostředí. Problémy bude dělat pouze více blízkých zdrojů hluku, typicky se jedná o pražské metro, kde se line kravál ze všech stran a z vagonu si zkrátka zavoláte, ale tak, že protistrana vás prakticky neuslyší, jak agresivně musí zasahovat algoritmy pro čištění zvuku. Na rušné ulici, kde se šíří zvuk z více různě vzdálených zdrojů, jsem si zavolal naprosto bez problémů.
Zmínit bych měl v souvislosti s vyřizováním hovorů ještě jednu novinku, kterou je možnost ovládání pohybem hlavy. Stačí při vyzvánění kývnout shora dolů a spojení proběhne, odmítnutí je možné pohybem hlavy zleva doprava. Funguje to skvěle a je to praktické, protože při náročnějších dnech není nutné ani zvedat ruce z klávesnice.
Komfort nošení
Jak už jsem uvedl, AirPods Max 2 se řadí spíše k těm těžším sluchátkům. Problém to bude asi spíš pro majitele subtilnější postav, osobně nemám problém vydržet s nimi na hlavě klidně po celou pracovní dobu. Velkou část zásluhy musím přiznat fantasticky rozloženému přítlaku. Ten není velký ani malý, je zkrátka tak akorát silný, aby sluchátka na hlavě držela s jistotou, ale aby to nebylo nekomfortní. Tlak se rozkládá po celé ploše polstrování náušníků a nekoncentruje se, jak tomu bývá u některých konkurenčních modelů, jenom třeba v jejich horní části u mostu.
Oblouk není výrazně polstrovaný, vystačí si s perforovanou tkaninou, ale opět je to vyřešeno skvěle, takže diskomfort se nedostavuje. Jedinou věc, kterou mohu vytknout, je nízká prodyšnost mušlí, které jsou kovové a uši v nich jsou uzavřené řekl bych skoro hermeticky. S tím se pojí i známá tendence ke kondenzaci vlhkosti, takže pro sport se AirPods Max 2 úplně nehodí (ačkoliv přítlak je takový, že by s nimi sportovat šlo).
Výdrž a nabíjení
Co se týče výdrže na jedno nabití, ta zůstává relativně nízká, přesto však dostatečná na každodenní použití. Neměřil jsem to přesně, nicméně pohyboval jsem se kolem 20 hodin se zapnutým ANC. Při poslechu po dobu 4 hodin denně to dělá zhruba tak ten pracovní týden.
Celková doba nabíjení je kolem 2 hodin s tím, že po prvních 5 minutách jsem měl k dispozici něco přes hodinu poslechu. Předpokladem ovšem je použití adaptéru o výkonu alespoň 20 W. Takových je dnes ve většině domácností hned několik.
Verdikt
Nejsilnější zbraní AirPods Max 2 je velmi schopný čip H2, který umí zajistit téměř dokonalou izolaci od okolního prostředí. Zapomněl bych ovšem ještě na jednu fundamentální výhodu, kterou je integrace do ekosystému. Po spárování s jakýmkoliv Apple zařízením se sluchátka přiřadí komplet ke všem, takže není problém plynule přecházet (zvukem a hovory) mezi třeba MacBookem, iPadem, iPhonem… Tohle si Apple umí pohlídat fantasticky.
Pokud bych měl tedy někomu sluchátka doporučit, budou to ti, kteří už jsou v Apple systému pevně ukotveni. Pro majitele třeba jenom iPhonu je to fajn alternativa k ostatním sluchátkům. Ovšem kdo má první generaci AirPods Max a je s nimi spokojen, nemá moc důvodů přecházet na generaci druhou.
Zdroj: autorský text, whathifi
Obrázky: Ludvík Eckerman
