- Velká část uživatelů nevidí moc rozdíl mezi AA články klasickými NiMH a lithiovými
- Ten je ovšem dost zásadní a může mít obří vliv i na funkčnost zařízení, které články napájí
Obsah článku
Proč řešíme AA baterie
Sice je v posledních letech trendem dělat zařízení vybavená vestavěnými akumulátory, ale spousta elektroniky stále ještě funguje na klasické tužkovky. Jedná se buď o AA, nebo AAA články, které doporučujeme pořídit nabíjecí. Je to z dlouhodobého hlediska výhodnější a nemusíte pokaždé kupovat nové. Běžné domácnosti stačí tři páry, nicméně s počtem dětí a jejich hraček roste potřeba obvykle exponenciálně.
Lithiové vs. NiMH tužkovky
Obecně platí, že u většiny zařízení je možné články zaměnit a nic se nestane. Problém je, že ne vždy pak zařízení funguje korektně, platí to třeba pro měřící přístroje a podobně. Je tedy dobré se podívat na štítek, kde je napsáno, jaké je nominální napětí AA nebo AAA článků. Je to standardně buď 1,2 V, nebo 1,5 V.
| Typ článku | Nominální napětí |
|---|---|
| NiMH (nabíjecí) | 1,2 V |
| Li-ion AA/AAA (nabíjecí 1,5 V s elektronikou) | 1,5 V |
| Alkalické (nenabíjecí) | 1,5 V |
NiMH články
Klasická technologie, nicméně stále spolehlivá, bezpečná a v praxi funkční. Bývají poměrně levné. Nominální napětí je 1,2 V a nabije je snad každá nabíječka tužkových baterií. Nevýhodou je citlivost na chlad – za teplot pod nulou jim rapidně klesá kapacita i výkon.
Li-Ion články
Zde se bavíme o nominálním napětí 1,5 V. Jsou většinou dražší, než NiMH články, ale snesou vyšší cyklickou zátěž a chlad se tolik neprojeví na poklesu jejich kapacity a výkonu. Problém je, že potřebují speciální nabíječku. Výrobci tuto potřebu řeší obvykle vestavěným USB-C konektorem a nabíječka je tak vlastně schovaná uvnitř článku (nicméně stále je možné jej nabíjet i externě).
Alkalické články
Do přehledu zahrnujeme i klasické tužkovky, které se nabíjet nedají a jsou na jedno použití. Jejich napětí je 1,5 V. Lze je tedy v zařízeních, která toto napětí vyžadují (případně jeho násobky) zaměnit za lithiovky a naopak.
Kde to poznáte?
Sofistikovanější elektronika, a uměly to například starší herní konzole (Game Boy a podobné) zvládala signalizovat, že se blíží vybití baterií a bude třeba je vyměnit. Pakliže do těchto zařízení vložíme klasické NiMH články, je to problém, protože vybití bude signalizováno poměrně záhy.
Často to bylo napětí 2,35 V. Výrobce totiž počítal s tím (a předepisoval to v návodu), že uživatel si koupí klasické alkalické články, které mají 1,5 až 1,6 V. Napětí 2,35 V pro ně bylo skutečně na hranici vybití. Naopak nabíjecí NiMH tužkovky se v páru na 2,35 V dostanou, když mají ještě třeba 70 % zbývající energie.
Zdroj: sciencedirect
Obrázky: Midjourney (vygenerováno pomocí AI)
Přijde mi, že informace nejsou úplně přesné. Li-Ion články mají 1,5V, ale problém je v tom, že klasické články v momentě napájení zařízení, klesá napětí a některá zařízení vybavená led diodami s tim počítají. Li-Ion mají napětí stabilní i stabilní proud a to se některým zařízením nelíbí.
No, abych pravdu napsal, je v tom dost hokej. AA + AAA baterie mají nepoužité 1,59 A, elektronika je na toto napětí přizpůsobena. Nabíječky Li-Ion mají přesně 1,5 V, ale je tu jeden z největších zádrhelů, občas v různé elektronice nefungují. Je to z důvodu, že v nich je Li-Pol baterie, která se nabije na 3,2 – 4,2 V a pak se z tohoto napětí teprve měničem vyrobí 1,5 V. Až potud je to čisté, ale různá elektronika reaguje na měnič různě a některé spotřebiče díky nějaké harmonické z měniče nefungují. Přímo učebnicový příklad je dálkové ovládání když do něj nastrkáte nabíjecí 1,5 V baterie. Osobně bych si všechny varianty vyzkoušel v daném zařízení a pak teprve pořídil… Nabíječky 2x Ni-Mh mají za krátkou dobu napětí kolem 2,20 V a může nastat problém s nízkým napětím.