- Smrt v reálném světe neznamená, že ten digitální na vás zapomene
- Naopak, nějaká digitální stopa zůstane prakticky po každém
- Je-li to alespoň trochu možné, je fajn se na odchod ze světa připravit a ulehčit tak situaci svému okolí
Obsah článku
Smrt v online světě
Téma smrti není příliš populární, ale jednou to čeká každého z nás, takže není úplně moudré se mu vyhýbat. Ponechme stranou tu chmurnější smrt v pozemském světě a zaměřme se na to, jak to bude s vašimi daty a zařízeními.
I přes nemilou představu konce života je praktické se na něj připravit. Ano, může to přijít velmi náhle, ale také to může být něco, co lze očekávat s postupujícím věkem nebo v horším případě nemocí. Krom obvyklých věcí, tedy dědictví movitých i nemovitých věcí, je fajn promyslet, co bude s vašimi daty. Jako ideální se jeví je předem roztřídit na ta, u kterých vám nevadí, že se k nim někdo dostane, a na ta, která by nikdo spatřit neměl.
Podívejme se nejdřív na největší shromažďovatele vašich dat. Dobrou zprávou je, že všichni už mají téma smrti uživatele víceméně vyřešené a disponují nástroji, které řešení nastalé situace usnadní.
- Google: Nabízí funkci „Neaktivní účet“, která umožňuje nastavit, co se stane s vašimi daty, pokud jste delší dobu neaktivní. Dá se jednoduše vybrat, k jakým datům se může důvěryhodný kontakt dostat a jaká budou smazána.
- Facebook: Umožňuje nastavit „Dědictví“, kde můžete určit, kdo bude spravovat váš profil po vaší smrti. Účet lze po smrti vymazat, eventuálně přejde do režimu „Vzpomínáme“ a spravovat jej bude kontaktní osoba, kterou nastavil původní uživatel. Jenom si dovolíme malé varování – je fajn zapřemýšlet nad tím, jak moc a koho všechno může informace o smrti uživatele na Facebooku šokovat. Vypustit do světa jen takzprávu, že „Karel zemřel“, může mít nemilé důsledky.
- Apple: Poskytuje rovněž možnost nastavit kontaktní osobu, která může získat přístup k vašim datům poté, co se odeberete na věčnost. Pozor, ve smartphonech míváme velmi citlivá data, která mohou blízkým ublížit i po vaší smrti. Zvažte tedy, jestli není lepší si třeba obsah zpráv nechat pro sebe nebo je včas vymazat.
Myslete i na předplatná
Blízkým také úplně neulehčíte situaci, pokud nebudou vědět, co kde komu co platíte. Ještě horší je to v případě, že třeba platíte rodinný účet na YouTube nebo jiné službě. Proto je fajn si to minimálně sepsat a ideálně převést platby a funkci správce na někoho jiného. Po zrušení bankovních účtů a platebních karet zaniknou časem i předplatná.
Nezapomeňte na online peníze a kryptoměny
Samostatnou kapitolou jsou hardwarové peněženky nebo jakákoliv hotovost uložená online jinde než v bance. Peněžní ústavy totiž musí dědicům vydat to, co zbylo na účtech, v akciích a podobně. Trochu jinak a mnohem komplikovaněji se dostávají peníze z online služeb. Pokud jste čerství pozůstalí, můžeme vám dát jednu dobrou radu – ofoťte si doklady nebožtíka, postup získání přístupu k finančním prostředkům to dost usnadní.
- PayPal: Tato služba ráda hází klacky pod nohy i živým. Stačí chtít převést větší obnos a jsou schopni vám zablokovat účet, dokud neprokážete původ financí, které máte na PayPalu uložené. Z pozice dědice se bude něco takového prokazovat násobně hůře.
- Revolut: V posledních letech podobná písnička jako PayPal. Ideální je před smrtí poslat všechny prostředky jinam a účet uzavřít, jinak se pozůstalí dočkají požadavků na spousty potvrzení a podobně.
- Coinbase: Služba na toto myslí, naštěstí. Postup mají na webu popsaný, ale opět se připravte na nějaké to papírování.
- Kryptopeněženky: Jestli existuje něco, co můžete nechat na pozemském světě skutečně dobře chráněné, jsou to kryptoměny. Zdědit hardwarový trezor je jako zdědit pozemek na Měsíci. Hezké, ale k ničemu. Pakliže víte, že už tu dlouho nebudete a máte v kryptoměnách uložený nějaký signifikantní obnos, poskytněte seed a ideálně i heslo k peněžence někomu z budoucích pozůstalých. Pozor, dáte mu tím naprostou moc nad tím, co se s kryptoměnami bude dít, a bude na něj krátké i dědické řízení, případně soudy.
Zdroj: death.io, hospice.uk
Obrázky: Midjourney
