- MacBook Pro s čipem M5 nepřináší vlastně nic nového, jenom je zase o kousek výkonnější
- Pro uživatele, kteří mají čipy M4 a M3, nedává upgrade smysl
- Přesto je to pořád jeden z nejlepších laptopů na trhu
Obsah článku
MacBook Pro je pro kreativce
Apple má dost těžkou pozici. Hraje si do značné míry na vlastním písečku, má svůj hardware, svůj operační systém a symbióza obojího je dotažena v podstatě k dokonalosti. Ano, můžeme se dohadovat o tom, jestli opravdu nejnovější verze macOS, iOS a iPadOS musí vypadat jak vypadá, ale to už řešíme spíš detaily. Ne nadarmo kreativci, a nejen oni, používají Apple zařízení s velkou oblibou. Mají sice svá omezení, ale vynikají v tom, jak efektivně umí hospodařit s energií a jaký výkon poskytují v programech typu Photoshop, DaVinci Resolve a podobně.
Design beze změn
Asi nedává moc smysl tu rozebírat design notebooku. 14palcová varianta, kterou jsme měli na test a která je zároveň zatím jedinou dostupnou verzí, byla v podstatě v základní konfiguraci, akorát vybavená větším úložištěm. Jinak to byl prostě čip M5 (což je aktuálně jediný dostupný z této řady) a k tomu 16 GB operační paměti. Vizuální podoba je jinak naprosto stejná a upřímně už trochu nudná. Ano, dobré se neomrzí, ale opravdu bych ocenil, kdyby se v Cupertinu alespoň trochu odvázali s barvami. Vždyť oranžový iPhone Pro má úspěch, tak by to možná chtělo něco výraznějšího i do řady notebooků…
Výkon
Zdánlivě jedinou novinkou, která letos základní MacBook Pro zasáhla, bylo osazení čipem M5. Od toho se odvíjí vyšší výkon a lepší efektivita. Co to znamená v praxi? Pojďme se nejdříve podívat na benchmark Cinebench, kde v testu zaměřeném na výkon jednojádrový dosáhl laptop výkonu 2 390 bodů, při využití všech jader potom výkon dosáhl na hodnotu 14 570 bodů. Na papíře to nejsou špatné hodnoty, ale samozřejmě je nutné to nějak chladit, aby nemusel být při déle trvajících úlohách výkon uměle omezován.
Na rozdíl od MacBooku Air má řada Pro aktivní chlazení, což zajišťuje právě tepelnou výměnu, ačkoliv samozřejmě do jisté míry omezenou. Dokud se nevyskytne zátěž v podobě například střihu videa nebo lokálního LLM, není ventilátor prakticky vůbec slyšet. V praxi jsem vnímal spíš hluk otevřenými dveřmi z vedlejší místnosti, kde je NAS server (a to vcelku tichý), který byl hlučnější než MacBook Pro. Jakmile jsem začal s výše zmíněným střihem videa, začal notebook šumět a při renderu už o sobě dával vědět poměrně důrazně. Ale nebyl to hluk nepříjemný, jenom zkrátka trochu slyšitelný, ventilátor nemá tendence pištět, jako u některých herních laptopů. I delší náročná práce tak není nijak nepříjemná, jediný diskomfort může uživatel pocítit v oblasti dlaní, protože se notebook o něco víc zahřeje. Nicméně hliníkové tělo teplo velmi efektivně rozvádí do větší plochy, takže se nejedná o žádné drama.
Co ještě musím zmínit, je rychlejší úložiště dat. To je nyní připojeno na sběrnici standardu PCIe 5.0. Díky tomu se posunula rychlost načítání a zápisu dat na více jak dvojnásobnou rychlost. V praxi jsou obě hodnoty nad 6 000 MB/s, což je dostačující skutečně pro jakoukoliv práci, klidně střih 8K videí (nicméně to bychom si raději počkali na výkonnější verze čipu M5).
MacBook Pro na hry?
Samozřejmě mi to nedalo a musel jsem vyzkoušet MacBook Pro M5 v roli herního počítače. Výkonu v aplikacích je, troufám si říct, nadbytek. Jenže jak si grafika poradí s Cyberpunkem, který je několik let po vydání stále velmi aktuálním benchmarkem v této oblasti? Inu, nedalo mi to a Cyberpunk 2077 jsem si stáhl přes Steam. Už v menu mi bylo jasné, že úplně plynulý zážitek to nebude, protože jsem zaznamenal značné zpoždění kurzoru myši a celkovou „neplynulost“. V nastavení grafiky svítila položka „For this Mac“, takže vše mělo být tak, aby na Macu hra běžela co nejlépe.
Benchmark proběhl, ale titul tvrdošíjně odmítal ukázat víc jak 30 snímků za sekundu. Nicméně ty si v základním nastavení, tedy v rozlišení 1 800 × 1 125 pixelů udržel pěkně. Zkoušel jsem si celou řadu dalších nastavení, ale nebyl jsem sto zvednout limit snímků za sekundu, takže ano, slavný polský titul je sice hratelný, ale s přimhouřením obou očí. Ve videoherním světě má ještě Apple co dohánět.
Fenomenální výdrž
Doba, po kterou vydrží stroj jet na energii z vestavěného akumulátoru, zůstala víceméně stejná, respektive neměl jsem dojem, že by se proti loňskému modelu jakkoliv změnila. Opět je to papírově cca 24 hodin přehrávání streamovaného videa, v mém případě to byl den práce naprosto s přehledem, kdy jsem po asi 9 hodinách laptop zavřel s tím, že signalizoval 48 % baterie. Prací rozumím běžnou kancelářinu a občasnou úpravu fotek. Abych byl fér, tak i jedno kratší video jsem vyrenderoval a uploadoval.
O čem se ovšem mluví daleko méně a často se na to doslova zapomíná, je fakt, že MacBook Pro poskytne stejný výkon při napájení z adaptéru, jako na akumulátor. Je to popravdě dost unikátní vlastnost, kterou se takové ty herní notebooky za vyšší desítky tisíc korun rozhodně pochlubit nemohou. U nich totiž zpravidla po odpojení adaptéru o něco poklesnou parametry displeje a výkon se drží znatelně níž, což třeba ve hrách je okamžitě poznat.
MacBooku Pro (ale i Air) je úplně jedno, jestli je poblíž zásuvka, jeho výkon je pořád stejný. Jak moc velká je to výhoda, pozná člověk až v okamžiku, kdy vyzkouší něco jiného a potřebuje si třeba v kavárně upravit něco v grafickém programu.
Největší problém MacBooku Pro M5
Dostávám se k závěru a k tomu, co je vlastně největším problémem tohoto stroje. On je totiž skvělý, je to perfektní pracovní nástroj s obřím výkonem, ale skvělou efektivitou a s tím spojenou výdrží. Nicméně proti předchůdci přináší jen velmi omezené množství inovací. Pakliže je to vaše první koupě MacBooku Pro, neváhejte. S výjimkou her a hodně specializovaných aplikací nemůžete pro práci s multimédii a tvorbu obsahu obecně, dostat nic lepšího.
Jenže pokud tento text čtete třeba na displeji MacBooku Pro s čipy M4 nebo M3, nedává přechod valný smysl. Dokonce i s M2 čipem bych byl na vážkách a pokud jste spokojenými uživateli, klidně ještě jeden cyklus vydržte. Největším prohřeškem celého MacBooku Pro je tedy nakonec to, že je to až příliš vybroušený produkt, na kterém se strašně těžko něco vylepšuje. O to zvědavější jsem na to, s čím přijde Apple příště.
Zdroj: autorský text
Obrázky: Ludvík Eckerman
