- Nejen Cyberpunk 2077 ukazuje možnost Nintenda Switch 2
- Dalším titulem, který dokáže hardware skvěle využít, je Fast Fusion
Fast Fusion je hlavně o rychlosti
Hry jako Wipeout nebo Rollcage byly na konzolích vždy populární. Frenetické arkádové závody, ve kterých se vozidla nebo vznášedla pohybují rychlostmi, na které se i současné monoposty Formule 1 dívají z uctivé vzdálenosti. Fast Fusion je podobně přímočarý titul, kde prim hraje rychlost a správné využívání rychlostních power-upů.
Herní mechaniky
Princip hry je v zásadě triviální. Vznášedla mají za úkol projet trať, nejčastěji tři kola, a pomáhat si lze pomocí urychlovacích pásů, které mají dvě barvy – modrou a červenou. Vznášedlo však vždy může být kompatibilní jenom s jednou nich, pokud najede na špatnou, dostaví se opačný efekt v podobě zpomalení. Naštěstí lze režim vznášedla přepínat, což vyžaduje soustředění, protože na trati se barvy pásů střídají. Ne tak, aby to byla hlavní herní mechanika, která celou věc komplikuje, ale tak, že sem tam je nutné přepnout z modré na červenou a po chvíli zase zpět.
Další věcí, která vznášedla urychluje, jsou mince. Na trati jich je spousta a jejich sbíráním se dobíjí turbo, nebo chcete-li nitro. To může hráč aktivovat v libovolný okamžik a jeho vznášedlo má v tu chvíli schopnost při prudším nárazu likvidovat (dočasně) ostatní na trati. Závody jsou tedy prosté nějakých likvidačních bonusů, na které jsme zvyklí třeba z legendárního Rollcage. Kdepak, řízené střely, kulomety, lasery nebo štíty zde nenajdete.
Fast Fusion vypadá fantasticky
Co ale na první dobrou oslní hráče, je velmi plynulá a líbivá grafika. Tvůrci ze Shin’en Multimedia zajisté dobře vědí, že kde je rychlost, tam není třeba se moc piplat s detaily. Jenže ony tam jsou! Vegetace kolem tratí, členitá skaliska nebo třeba asteroidy jsou zpracované moc pěkně.
V handheldovém režimu si lze zvolit mezi vyššími a nižšími detaily, s čímž je spojeno i 30 nebo 60 fps. Po zapojení do docku jsou volby rovnou čtyř a hra umí i rozlišení až 4K. A to stále při 30 fps! Nicméně pro závody se samozřejmě hodí spíš plynulý zážitek, takže jsem rozlišení snížil a získal tím stabilních 60 snímků za sekundu.
Obtížnost je nastavena vysoko
Tratě jsou zpracované skvěle, dají se od sebe bez problémů rozlišit a jen tak neomrzí. Některé jsou spíš plošší, jiné vertikálněji laděné. Režimů je k dispozici několik, ale je nutné si je nejprve v režimu šampionátu odemknout, stejně jako je třeba vydělávat kredity na odemykání dalších vznášedel. A šampoinát je rozdělený do tří kategorií, přičemž už na tu prostřední to není žádná procházka růžovým sadem, ale obtížnost je nastavena poměrně vysoko.
Absence online multiplayeru
Kde jsem měl vyšší očekávání, byl multiplayer. Ten je zde zastoupen pouze a jenom možností závodit v režimu rozdělené obrazovky, coz v mých očích Fast Fusion ubírá body. Doufal jsem, že budu moct poměřit síly s ostatními online.
Stojí Fast Fusion za to?
Pokud máte rádi klasické futuristické arkádové závodění, je pro vás titul v podstatě povinnost. Zabavit dovede na dlouho, protože nepatří mezi ty nejjednodušší, navíc vypadá i velmi dobře a ukazuje možnosti nového handheldu. Potěší i cena, která byla v době tvorby tohoto textu 375 korun, a to bez jakékoliv slevy. Když to srovnám s jinými launchovými tituly, je asi jedna z nejlepších nabídek.
Zdroj: autorský text, gamesradar
Obrázky: Ludvík Eckerman – screenshoty z Fast Fusion
