Test: iPhone Duo: Skvělý skládací telefon, který má zásadní slabinu

• iPhone Duo prošel naším redakčním testem
• Je to velmi zajímavé zařízení, které má jednu zásadní slabinu

iPhone Duo jako nový koncept?

Skládací telefony jsou s námi už hezkých pár let. Prošly určitými porodními bolestmi, které se povedlo víceméně vychytat, nicméně Apple s nimi dlouho vyčkával. Koncept skládačky pak uchopil po svém a víceméně se už dlouho dopředu vědělo, jak bude zařízení vypadat. Jak naše redakční testování ukázalo, past nemusí být jenom v mechanickém provedení, ale i na straně softwaru. Nutno však podotknout, že kód se dá přepsat a upravit, takže očekáváme v tomto směru postupem času dramatické zlepšení.

Provedení, mechanismus

Jako člověk technicky uvažující jsem se ze všeho nejdříve zajímal o mechanismus skládání. Apple se chlubil, že by měl být dostatečně odolný a robustní, krátce po uvedení iPhonu Duo na trh však začala internet zaplavovat videa, na kterých je zjevné, že to s tou odolností možná nebude jen tak. To zatím blíže komentovat úplně nehodlám, protože kauza ještě zdaleka není uzavřená a budu tedy vycházet jen ze zkušeností svých.

Po vybalení jsem párkrát iPhone Duo zkusmo otevřel a zavřel. Odpor potřebný pro otevření je příjemný a s úhlem rozevření v jednu chvíli stoupne. Jednou rukou to jde špatně, pro mě je to prakticky nemožné, a to mám docela velké dlaně a dlouhé prsty.

Několik dní používání ukázalo, že mechanismus vykazuje jistou vůli, ale opravdu minimální. Když je můj iPhone Duo složený, je mezi oběma polovinami možný velmi drobný pohyb. Nebude to ani desetina milimetru, ale zkrátka je to tam. Není to na závadu, považuji to za vlastnost vynucenou konstrukcí. Nepředpokládám, že se tato vůle bude zvětšovat, protože celé otevírání není nijak výrazně namáháno axiálně, radiálně ani tangenciálně (pokud je uživatel aspoň trochu rozumný).

Co je u mě s otazníkem, je odolnost. Titanový rám se ukázal jako skvělé řešení u mého oblíbeného iPhonu Air. Duo, pokud upadne v zavřeném stavu, by něco vydržet mohlo, těžko ovšem říct, co se stane, když dopadne kloubem napřed.

Displeje

Přední panel má velikost 5,4 palce, jeho povrch je lesklý, v podstatě nic nového. Zajímavý je displej vnitřní. Jeho velikost je 7,6 palce a má matný povrch, což je za mě obrovské plus. Na přímém slunci se totiž používá násobně lépe a textura horní krycí fólie je příjemná na dotek. Apple iPhone Duo propagoval s tím, že rýha mezi oběma polovinami je neznatelná. Tento pohled úplně nesdílím, protože při přejetí prstem je cítit mechanismus otevírání a mezera uprostřed. Na druhou stranu musím uznat, že jakmile se panel rozsvítí, rýhu nevidím, takže to nijak neruší a absolutně s tím nemám problém.

Dobře znatelná je však přední FaceTime kamera, kterou iPhone Duo ukrývá pod zobrazovačem. Apple ji maskuje vcelku zdatně, ale zkrátka ji identifikuji, kdykoliv si zamanu. Je to lepší řešení než klasický průstřel, ale viditelné to zkrátka je, opět ale nemohu říct, že by to bylo rušivé. Samozřejmě to má vliv i na kvalitu podání kamery samotné. To je nic moc, ačkoliv na běžný videohovor to dostačuje. Není to však něco, co bych vnímal jako zásadní překážku. Pokud chcete babičce ukázat vnoučata přes video, uvidí je, hlavním limitem stejně bude kvalita přenosu, nikoliv kvalita surových obrazových dat.

Problematická tlačítka

Pokud byste očekávali obvyklou sadu tlačítek, tak iPhone Duo vás zklame. Má na pravé straně tlačítko zamykací, které je zároveň čtečkou otisků prstů. Pod ním je mnou ignorované Camera Control. Strana pravá horní (při rozevřeném displeji) nese ovládání hlasitosti. Action Button, který většina uživatelů používá jako přepínač tichého a hlasitého režimu vyzvánění, absentuje. Takže pro ztišení vyzvánění je nutné sahat na displej.

Co mi vadilo, byla zmíněná tlačítka hlasitosti, jejichž umístění považuji za nepovedené. Hůře se hledají prstem a daleko raději bych je viděl buď na druhém boku (tedy na levé straně při otevřeném displeji).

Dojmy z používání

Přiznám se, že jsem nikdy předtím smartphone této koncepce nepoužíval. Byl jsem velmi spokojeným uživatelem, kterému v podstatě nic nechybělo. Pak do toho vpadl iPhone Duo. První dojmy byly, přiznám se, lehce rozpačité.

Absence Face ID

Za krok směrem zpět považuji tlačítko na otisk prstu, které nahradilo Face ID. Klidně bych se spokojil s tím, že v displeji bude holt nahoře ostrůvek, byl by to za mě akceptovatelný ústupek. Ale muset při každém použití odemykat telefon postaru je prostě pruda a zpomaluje to práci se zařízením. iPhone Duo v takovém tom běžném používání, kdy jen zkontrolujete, kdo volá, není tak rychlý, jako ostatní smartphony s Face ID.

Spoustu toho vyřídím z předního displeje

iPhone Duo mě naučil trochu přemýšlet o tom, co vlastně hodlám dělat. Odpověď na jednu zprávu zvládnu bez problémů, stejně tak rychlé prolétnutí došlé zprávy, pakliže je obsáhlejší. Velký displej otevírám až v okamžiku, kdy vyhodnotím, že se mi bude pracovat lépe. Naprosto neporazitelný je koncept skládačky třeba v autě, když sedím jako spolujezdec, případně ve vlaku. Otevřu si „malý tablet“ a mohu sledovat filmy, pohodlně si číst web nebo elektronickou knihu, troufnu si i na středně dlouhý e-mail. Vylezu z vlaku, skládačku složím do kapsy a jdu – jedno zařízení, které zastane dvě úlohy, a to za cenu nepříliš velkého kompromisu.

Aplikace jako největší problém

Když se řekne A, musí se říct i B. Tím se dostávám k největší bolesti, kterou iPhone Duo má. Aplikace, a to zejména aplikace třetích stran, jsou neoptimalizované a „neroztažené“. Naprostá většina z nich má se zobrazením na šířku problém, takže pak je nutné prstem sahat někam doprostřed displeje a vypadá to zkrátka příšerně (například Google Analytics). V době psaní této recenze byla dokonce neoptimalizovaná aplikace Apple Store, kterou si vyvíjí sám Apple.

Trochu zvláštní mi připadal i samotný iOS. Ačkoliv jsem měl nainstalovanou nejnovější verzi, nebyl jsem úplně spokojen a zaznamenal jsem občasné pády aplikací. Sem tam mi nešla klávesnice nebo měl iPhone znatelnou latenci při odemykání. Nicméně to není nic, co by Apple, jak ho znám, během pár týdnů nevyřešil. Největší část práce bude stejně na třetí straně, tedy vývojářích aplikací. Ti budou muset co nejrychleji vše optimalizovat a překopat tak, aby jejich appky využívaly celou plochu displeje na šířku.

Výdrž a nabíjení

Dvojice akumulátorů má celkovou kapacitu 4 883 mAh. Pozor, v nastavení se zobrazují obě baterie a u každé lze sledovat jak opotřebení, tak i počet cyklů, což bude zajímavé třeba po roce.

Stran výdrže jsem byl spokojen. Při běžném využití jsem večer uléhal se zhruba 60 %, což je skvělý výsledek. Jakmile jsem začal hodně sledovat seriály a filmy, stalo se z iPhonu Duo jednodenní zařízení, jinak jsem neměl problém vydržet 36 hodin bez nabíjení. Reálně bych se asi dostal na 48 hodin, ale to už bych musel asi ráno nabíječku připojit. Dobíjení jsem řešil přes MagSafe, z adaptéru jsem se dostal na 50 % za 28 minut, do 100 % to bylo něco přes hodinku.

Fotoaparáty

Apple u iPhonu Duo vsadil na dvojici 48Mpx fotoaparátů, konkrétně hlavní širokoúhlý a ultraširokoúhlý. Hlavní Fusion fotoaparát standardně pořizuje snímky v rozlišení 24 Mpx, přičemž v případě potřeby lze využít i plné 48Mpx rozlišení. Kvalita fotografií je na velmi dobré úrovni, zejména za denního světla, kdy nechybí dostatek detailů, přirozené barevné podání ani široký dynamický rozsah. Dobře si fotoaparát poradí také s náročnějšími světelnými podmínkami, byť za horšího osvětlení už mají modely iPhone 18 Pro určitou výhodu. Druhý, ultraširokoúhlý fotoaparát poslouží především při fotografování krajiny, architektury nebo větších skupin lidí. Díky automatickému ostření jej lze využít také pro makrofotografii.

Největším kompromisem je absence samostatného teleobjektivu. Apple sice nabízí dvojnásobné přiblížení v optické kvalitě, které vzniká výřezem z hlavního 48Mpx snímače, při větším přiblížení už ale kvalita fotografií postupně klesá. Ve srovnání s modely Pro tak iPhone Duo nabízí o něco menší fotografickou všestrannost, což je vzhledem k jeho vysoké pořizovací ceně trochu škoda. Na druhou stranu pro běžné fotografování je dvojice zadních fotoaparátů více než dostačující a velmi dobře si telefon vede také při natáčení videa.

Verdikt

iPhone Duo není špatný telefon, ale je na něj znát, že se jedná o první generaci produktu. Jak zvládnutá je konstrukce, ukáže až čas. Největší problém jsou v současné době aplikace, ale to není nic, co by nespravilo pár měsíců času. Pokud máte pro skládačku využití, Dua se nebojte.

Zdroj: autorský text, petapixel
Obrázky: Ludvík Eckerman