Poplatky ČT: Co způsobí jejich zrušení? Vůbec nic

• Současná vláda má ve svém programu krom jiného i zrušení poplatků za veřejnoprávní média
• Poplatky odváděné ČT a Českému rozhlasu pravděpodobně nahradí financování ze státního rozpočtu
• Demokracii ani nezávislost médií to nemůže ohrozit

Nezávislost ČT a rozhlasu v ohrožení?

Zvýšení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Česká rozhlas už dříve současné vládní strany komentovaly s tím, že poplatky zruší. Na to reagovala část veřejnosti, ale i politici současné opozice – ohrozí to nezávislost veřejnoprávních médií.

Financování státních médií v historii

Prokazatelně však neexistuje spojitost mezi financováním státem zřízených médií a jejich nezávislostí. Spíš by se dalo konstatovat, že minimálně u nás veřejnoprávní média po naprostou většinu své existence fungovala v souladu s režimem. Pojďme si ve stručnosti projít historii, na které si můžeme ilustrovat, jak to vypadalo v minulosti s Českým Rozhlasem:

Poplatky v Českém rozhlasu

• Radiojournal (předchůdce Česko-slovenského rozhlasu) začal vysílat v roce 1923 a byl financován formou koncesionářských poplatků.
• Od roku 1939 do roku 1945 byl Česko-slovenský rozhlas hlásnou troubou nacistické propagandy. Financování stále probíhalo koncesionářskými poplatky.
• 5. května 1945 zazněla z rozhlasu slavná věta Zdeňka Mančala: „Je právě sechs hodin.“ To bylo vlastně poprvé, kdy na krátkou dobu bylo vysílání vysloveně protirežimní.
• 1. července 1948 vznikl Československý rozhlas. Jednalo se o silně propagandistický nástroj, vysílal například proces s Miladou Horákovou, ale i třeba Rudolfem Slánským (ten odvysílal prakticky kompletně). Nomenklaturní komunista Zdeněk Nejedlý zde měl pravidelné komentáře týkající se společensko-politického dění. Veškeré vysílání bylo silně politicky zabarvené a zaměřené na propagaci komunismu a dehonestaci západní demokracie. Financování probíhalo ze státního rozpočtu.
• V roce 1968 se z velké části změnilo obsazení důležitých funkcí v Československém rozhlasu. 21. srpna se z vysílání opět ozvalo hlášení proti režimu. Varovalo před sovětskou okupací. Boj o rozhlas však trval zhruba čtyři dny. Poté se opět stalo vysílání hlásnou troubou režimu.
• Po revoluci se Československý a poté Český rozhlas staly víceméně tím, čím jsou dnes. Rozpočet začaly tvořit koncesionářské poplatky.

Poplatky v České televizi

• Veřejné zkušební televizní vysílání bylo zahájeno 1. května 1953 ve studiu v Praze v Měšťanské besedě a pravidelné vysílání začalo 25. února 1954. O počátku bylo vysílání státem řízené a podléhalo cenzuře.
• K 1. lednu 1955 byly zavedeny koncesionářské poplatky. Bylo to 15 korun měsíčně, v roce 1969 to bylo 25 korun měsíčně.
• Po revoluci v roce 1989 se poměry v ČT samozřejmě změnily. Vysílání nebylo cenzurované. Koncesionářské poplatky však nezmizely, jenom se upravila jejich výše, a to na 50 korun měsíčně.

Jak je vidět ze stručného výpisu historie obou médií, svoboda toho, co mohou a nemohou vysílat absolutně nesouvisí s tím, jak jsou financována. Státní propagandě sloužila ČT i rozhlas za každého nedemokratického režimu, který u nás byl. Pokud někdo tvrdí, že financování ze státního rozpočtu jejich nezávislost ohrozí, neříká pravdu.

Financování státních médií v demokratických zemích

Můžeme se podívat i na to, jak financují státem zřízená média jinde v Evropě. Ze státního rozpočtu je to například v: Belgii, Španělsku, Francii či Nizozemí, tedy v zemích, kde nepozorujeme, že by docházelo k cenzuře a podobným jevům. Švédsko a Finsko si média platí přímo z daní. Podle výše příjmu se vypočte částka, která nejde do rozpočtu země, ale přímo televizi či rozhlasu.

Zdroj: ceskatelevize.cz, irozhlas.cz
Obrázky: Midjourney