- Země je stará zhruba 4,5 miliardy let
- O její historii se pořád dozvídáme nové věci
- Nyní se ukazuje, že naše planeta mohla mít prstence
Saturn je rozhodně jednou z nejzajímavějších planet Sluneční soustavy. Je to dáno hlavně jeho prstenci, které tvoří krásný a atraktivní útvar. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších kruhových systémů v rámci Sluneční soustavy a nejnovější výzkumy naznačují, že se v minulosti mohla podobnou krásou pyšnit i naše Země.
Obsah článku
Měla Země podobné prstence jako Saturn?
Nejnovější výzkumy na tuto skutečnost opravdu poukazují a ukazují, že se o historii naší planety pořád dozvídáme nové poznatky. Tento prstenec se vytvořil zhruba před 466 miliony let a jeho přítomnost by mohla vysvětlit období s neobvykle vysokým počtem dopadů meteoritů, stejně tak jako mohl výrazně ovlivnit tehdejší klima.
Interakce Země s ostatními prvky a tělesy ve Vesmíru byly v minulosti poměrně časté a za obecně největší se považuje dopad asteroidu Chicxulub, který před 66 miliony let vyhubil dinosaury. Historie naší planety je ale pochopitelně sahá mnohem dál a jedno z nejvíce plodných období týkajících se dopadů různých meteoritů či asteroidů se datuje zhruba 466 milionů let nazpět.
Země byla v Ordoviku terčem asteroidů
Období před oněmi 466 miliony lety se označuje jako Ordovik a právě onen zvýšený dopad meteoritů na zemský povrch naznačuje, že měla Země v tomto období prstenec. Ten tvořily zbytky většího asteroidu, jenž se měl přiblížit k Zemi, ale slapové síly ho zničily a jeho úlomky vytvořily prstenec okolo planety ne nepodobný tomu, jaký mají Saturn, ale i Uran či Neptun.
Tento prstenec mohl okolo naší planety obíhat po dobu několika desítek milionů let a ono zvýšené množství dopadů meteoritů na její povrch trval asi 40 milionů let. Tyto dopady navíc byly situovány velmi blízko sebe a právě to nahrává do karet teorii s prstencem, který sloužil jako zdroj těchto meteoritů. Tento prstenec se pak postupem milionů let rozpadal, až zcela zmizel.
Změna klimatu v režii prstence
Vědci mají za to, že tento obří prstenec výrazně ovlivnil podnebí na naší planetě, a to tím, že jí vlastně stínil. Měl tedy teoreticky způsobit velmi chladné období, údajně nejchladnější za zhruba půl miliardy let a tomu napomohlo i obrovské množství do atmosféry vyvrhnutého prachu, které vyprodukovaly časté dopady meteoritů.
Zdroj: autorský text, IFLSience, Science Alert
Obrázky: Midjourney (vygenerováno pomocí AI)
