- OSA, tedy bývalý Ochranný svaz autorský je kolektivním správcem majetkových práv k hudebním dílům
- Reálně je to však jenom výběrčí jedné z dalších daní
- OSA se stala irelevantní s tím, jak se změnil způsob distribuce hudby
Obsah článku
Co dělá OSA?
Organizace samotná má poměrně dlouhou historii, nicméně v posledních dekádách je známá jako výběrčí poplatků z nenahraných hudebních nosičů a dalších datových médií. Zkrátka za vše, na co je možné zkopírovat nelegálně pořízenou hudbu. A takovým zařízením jsou i chytré mobilní telefony.
Problém technologického světa je v tom, že se velmi rychle vyvíjí a legislativa na to často nestíhá reagovat. OSA tedy přišla s tím, že od tlačítkových telefonů jsme se dostali k takovým, které umožňují ukládání dat, a to včetně třeba hudebních děl, a to i rozmnoženin. Což s sebou nese i riziko způsobení újmy autorovi daného díla, protože z rozmnoženiny neviděl ani halíř. V tiskové zprávě organizace uvádí, že toto konstatoval i soud.
Poplatku, který odvádíme organizaci z každého nenahraného nosiče, USB flešky, pevného disku a mobilního telefonu, se říká „náhradní odměna“. Co se za vznešeným názvem skrývá? Pomůžeme si citací přímo z tiskové zprávy:
„Jde o jednorázovou kompenzaci za naši svobodu kopírovat hudbu nebo filmy pro soukromé užití bez souhlasu autorů a umělců.“
Poplatek tedy bude odvádět dovozce nebo prodejce smartphonu, což se samozřejmě promítne do výsledné ceny produktu. Jde o 1,5 koruny za každý gigabajt uživatelského místa, maximální výše je ovšem 90 korun.
Presumpce viny bez možnosti odvolání
Poplatek nese všechny znaky daně nebo možná spíše výpalného. Nelze se mu totiž vyhnout a automaticky dělá z kupujícího viníka. Jakkoliv se snaží organizace zaklínat svobodou, je to přesně naopak a jedná se o dosti totalitní přístup. Odpovězte si sami, jestli je svobodnější neplatit za něco, co jste neudělali, nebo jestli je lepší, abychom všichni za každý nový přechod pro chodce zaplatili každý z nás pětistovku za to, že ho teoreticky můžeme přejít na červenou.
Nejhorší je fakt, že neexistuje způsob, jak prokázat, že zrovna vy nepotřebujete pevný disk na to, abyste na něj mohli ukládat pirátské nahrávky, ale chcete na něm mít třeba rodinné fotografie. Prostě ne, důvod můžete mít jakýkoliv, ale OSA vždy svůj podíl dostane.
OSA nezná Spotify?
Znáte někoho, kdo stahuje něco nelegálně? Pochybujeme. Za 269 korun měsíčně můžete mít Spotify pro 6 účtů, což dává daleko větší smysl, než někde pokoutně třeba hledat torrenty nebo jinou cestu, jak si opatřit nějaké autorské dílo.
Jsou tedy dvě možnosti. Buď lidé z OSA zaspali dobu (což vylučuje fakt, že poplatky vybírá i od streamovacích platforem), nebo jsou to jenom parazité, kteří hledají způsob, jak se přiživit na slušných lidech. Poplatek, který bude prakticky u každého smartphonu 90 korun, nedává absolutně smysl. Ať si OSA klidně existuje, ale ať se soudí o náhrady ušlých zisků autorů s těmi, kdo hudbu skutečně poskytují ostatním zdarma (pokud takoví lidé ještě vůbec existují). Jenže to by vyžadovalo o něco větší úsilí než pomyslné nastavení ruky každému, kdo si koupí smartphone.
Zdroj: OSA
Obrázky: Midjourney
