- Metroskop ukazuje pražské metro ve 3D, včetně hloubky stanic a terénu nad nimi
- Prohlédnout si můžete i eskalátory, vestibuly, přestupní chodby a vstupy z ulice
- Aplikace je zdarma, běží v prohlížeči a zobrazuje také budovanou linku D
Obsah článku
Na Náměstí Míru se k vlaku dostáváte 53 metrů pod zem. Ve stanici Vyšehrad jste naopak na povrchu, u Nuselského mostu. Na plánku metra tenhle rozdíl nevidíte, všechny tři linky jsou zakreslené v jedné rovině. Pro cestování to stačí. Pokud vás ale zajímá, kudy tunely skutečně vedou a co máte při jízdě nad hlavou, můžete si otevřít Metroskop.
Za projektem stojí vývojář Antonín Kůs, který pražské metro převedl do interaktivního trojrozměrného modelu. Zpracoval linky A, B a C, stanice i přístupové cesty z ulice. Síť má podle údajů aplikace 65,3 kilometru tratí a 58 stanic. Pokud tři přestupní stanice započítáme na každé lince zvlášť, dostaneme se na 61.
Jak hluboko metro vede?
Nejhlouběji je Náměstí Míru, následuje Jiřího z Poděbrad se 45 metry a Hradčanská se 43 metry. Jenže hloubka pod ulicí a nadmořská výška jsou dvě různé věci. Praha je kopcovitá a ani samotné tratě nevedou v rovině. V modelu si můžete mapu natočit a podívat se, jak jsou tunely uložené pod jednotlivými částmi města.
Dobře to ukazují podélné profily všech tří linek. V jednom pohledu je vidět kolej i terén nad ní, včetně úseků pod Vltavou a míst, kde se metro přibližuje k povrchu. Profily vycházejí z nadmořských výšek stanic a terénu, průběh koleje mezi stanicemi aplikace dopočítává.
Eskalátory, chodby i vstupy z ulice
U přestupních stanic stojí za prohlédnutí hlavně propojení nástupišť. Při běžné cestě jdete podle šipek, v Metroskopu si můžete prohlédnout, kudy chodby vedou a jak na ně navazují eskalátory a vestibuly. V databázi je 346 vstupů. Stanici si lze zobrazit i samostatně, bez okolního terénu.
V detailu najdete hloubku stanice, rok otevření, konstrukční provedení a informace o bezbariérovém přístupu. Technické podrobnosti ukazují také příčné řezy tunely ve skutečném měřítku. Na ukázkovém řezu má ražený tunel průměr 5,1 metru, koleje rozchod 1 435 milimetrů a napájecí kolejnice napětí 750 voltů. Vidět je ostění tunelu i prostor, který potřebuje souprava. Jednotlivé úseky se konstrukcí liší.
Historie výstavby a linka D
Metroskop má také časovou osu. Ta začíná prvními návrhy podzemní dopravy z roku 1898 a pokračuje přes výstavbu a otevírání jednotlivých úseků. Můžete si tak projít, kdy která část sítě přibyla. Historická část připomíná i povodně v roce 2002, při kterých voda zatopila velkou část metra. V mapě lze zapnout také linku D a prohlédnout si její trasu ve vztahu k dnešním linkám a okolní zástavbě.
Stačí otevřít prohlížeč
Aplikaci nemusíte instalovat. Model se vykresluje přímo v prohlížeči pomocí WebGL, tedy s využitím grafického hardwaru zařízení. Autor při jeho tvorbě čerpal z veřejných mapových a technických podkladů, mimo jiné z OpenStreetMap a výškových dat ČÚZK.
Mapu posouváte tažením myši, kolečkem přibližujete a s podrženou klávesou Ctrl nebo Option ji natáčíte. K pohybu lze použít i klávesy WASD. Rentgenový režim zprůhlední město, takže pod ním vidíte metro. Jednotlivé vrstvy se dají vypínat, ať už jde o budovy, ulice, tramvajové tratě nebo eskalátory a chodby. Zapnout můžete také pohyb souprav po tratích.
Zdroj: metroskop
Obrázky: screenshot z metroskop.cz



Tak tohle je ale totální bomba. A parádní interface.
Někde jsou chodby ne úplně přesné, ale dá se tam nahlásit, že je to jinak a za pár hodin to opravili.