Starlink: proč jsem se rozhodl ho vyzkoušet namísto vesnického bezdrátu

• Starlink slibuje, že poskytne připojení kdekoliv na světě
• Naši domácnost limituje kvalita připojení přes typický vesnický bezdrát, proto jsem se rozhodl pro změnu

Proč Starlink

Elonu Muskovi, ať k němu máte jakýkoliv vztah, se nedá upřít, že v několika směrech posunul lidstvo dost dopředu. Jedním z nich je i možnost připojit se prakticky kdekoliv na světě k internetu. Stačí mít Starlink terminál, který musí mít volný výhled na oblohu. Připojuje se k prolétajícím družicím, které jednak komunikují se Zemí, ale také mezi sebou, podle toho, jak je to zrovna nejrychlejší a nejvýhodnější. Pokud vás zajímá, jak to vypadá v praxi, pak existuje web, kde je ukázána aktuální pozice družic a lze se podívat, ke které by se z konkrétního místa kdy terminál připojil.

Požadavky na internet

Co se týče požadavků našich domácností, tak uznávám, že nejsme úplně nenároční. Dva dospělí, dvě děti, to znamená filmy, seriály, typicky i několik různých streamů najednou. Do toho nějaké hry, a to jak online, tak klasické singleplayerovky. Jenže ty mají dnes klidně i 150 GB a se současným připojením to znamená třeba půldenní stahování.

Využíváme jediné možnosti, které u nás na vsi máme – bezdrát od Tlapnetu. Jeho spolehlivost není kdovíjaká. Sice jsem byl schopen si vyjednat rychlejší připojení, ale rychlost 80/15 Mb/s je prostě nedostatečná. Platíme za to mimochodem 595 korun měsíčně.

Zrychlení v nedohlednu

Za stejnou sumu bychom mohli mít optiku s o řád vyšší rychlostí, bohužel to zastupitelstvo obce zamítlo, ačkoliv Cetin s nabídkou natažení přišel. Ano, uznávám, že měli v plánu to tahat po již existujících sloupech, ale lepší než nic. Když se pak kopaly po celé obci vodovodní přípojky, dostalo se mi na dotaz, proč se k tomu nehodí i optika od zastupitele odpovědi, že to není potřeba. Tolik ke zrychlování internetu v malých obcích.

Připojení od Tlapnetu

Zpět k Tlapnetu – je to poskytovatel z mého pohledu přinejlepším průměrný. Dokud neprší nebo nesněží, vše víceméně funguje. Jakmile nejsou optimální podmínky, je zle. Při výpadku pak volám na podporu a dostává se mi odpovědí ve stylu, že co bych čekal, když venku prší… Naposledy, když nebylo ani moc teplo, ani moc zima, ba dokonce ani nepršelo, mi připojení vypadlo zase. Opět jsem volal na podporu a bylo mi řečeno, že technik tam není, takže pro mě nemohou nic udělat. Byl jsem tedy celý večer bez připojení, což mi bytostně vadí, když je to služba, kterou si platím.

Starlink jako alternativa

A toho večera jsem definitivně dospěl k názoru, že se nedočkám zlepšení nabídky připojení od obce, nedočkám se ani rychlejšího připojení od Tlapnetu, takže budu muset jít štěstí naproti holt sám. O Starlinku jsem věděl a měl jsem ho za dražší alternativu. Aktuálně však lze zařízení pronajmout a platí se jenom cena za připojení. Pro potřeby naší domácnosti jsem se rozhodl pro střední rezidenční variantu za 949 korun měsíčně. Rychlost by měla být až 200 Mb/s, podle zkušeností uživatelů to není moc daleko od reality, ačkoliv ve špičce to samozřejmě klesá.

Připoj se sám

Jak jsem se poměrně brzy dovtípil, Starlink je v podstatě služba, která do značné míry spoléhá na elementární technickou dovednost uživatele. Je totiž potřeba někam umístit placku, která pak míří na oblohu a „střílí“ signál na satelity. V mém případě je to o něco jednodušší – řeším pouze naklápěcí adaptér, tyč už ze střechy trčí a na ní samozřejmě zařízení Tlapnetu, které s velkou radostí sundám a nahradím modernější technologií. Zaměření by mělo proběhnout s pomocí aplikace, která poradí, jak napozicovat zařízení, aby vše fungovalo co možná nejlépe. V tuto chvíli jsem ve fázi čekání na odeslání objednávky. Jak bude má anabáze pokračovat, o to se podělím v nějakém z navazujících článků.

Zdroj: autorský text, pcmag
Obrázky: vygenerováno AI