- Tony Hawk’s Pro Skater je veleúspěšná herní série
- Na Switch i další platformy se dostala předělávka třetího a čtvrtého dílu
- Je to pořád neskutečně návyková a zábavná hra
Obsah článku
Tony Hawk’s Pro Skater pro pamětníky
Jsem si téměř jistý, že snad všichni hráči, kterým je dnes 35 a víc, mají sérii Tony Hawk’s Pro Skater zarytou v paměti. Dodnes si pamatuji, jak jsme hnali ze školy ke kamarádovi, kde jsme se střídali za klávesnicí v touze vytvořit co nejvyšší skóre. První dva díly byly pro mě hry, od kterých bylo velmi těžké se odtrhnout. Podíl na tom měla originalita, soundtrack, ale i hratelnost, která stavěla na snadném ovládání, pomocí kterého se však daly dělat i hodně efektní triky a jejich komba.
S trojkou a čtyřkou to bylo podobné, ačkoliv těch už jsem se nahrál nejvíc ze všeho sám. Remake prvních dvou dílů jsem jenom krátce vyzkoušel. Tony Hawk’s Pro Skater 3+4 mě zaskočil v období, kdy jsem měl času víc, takže jsem neváhal ani minutu a rozhodl se zavzpomínat na bezstarostné roky, a to rovnou na Nintendu Switch 2.
Návrat na rampy
Po stažení a zapnutí hry jsem byl vržen do menu a honem jsem chvátal vyzkoušet, jestli ještě pořád mám odhad na volbu správného triku a dotočení skateboardisty do správné polohy tak, aby si nenatloukl. Nemám. Jednak jsem za mlada sérii hrál na klávesnici a pak je to také už přes 20 let. Musel jsem tedy víceméně pilovat vše od začátku.
Pro úplné nováčky je v Tony Hawk’s Pro Skater 3+4 tutorial, který zvládne naučit vše potřebné každého. Můžete v něm strávit třeba dva dny a postupně odškrtávat lekci za lekcí. Na konci z vás bude velmi dobře připravený virtuální skejťák, kterého nezaskočí asi vůbec nic. Mně to připadalo trochu zdlouhavé, takže jsem si vytvořil vlastní postavu, přidělil jí statistiky a pustil se do hry.
Originální úkoly i prostředí
Největší a velmi kritizovanou změnou proti originálu je způsob hraní čtyřky. V té se jezdilo na skejtu po mapě bez nějakého časového limitu a úkoly zadávaly hráči nejrůznější postavy. Abych pravdu řekl, jsem raději, že se tvůrci uchýlili k prapůvodnímu modelu.
Ten je totiž velmi prostý: ve dvouminutovém limitu se plní různorodé úkoly, spočívající třeba v provedení určitého triku na konkrétní rampě, případně sesbírání písmen S-K-A-T-E. Nechybí ani originální požadavky v podobě třeba sesypání sněhu ze stromu na pod ním stojící postavu a podobně. Série Tony Hawk’s Pro Skater si na originalitě v tomto směru vždy zakládala.
Zpracování je perfektní
Celé se to samozřejmě odehrává moderním hávu, takže levely jsou poměrně detailně zpracované, zrovna tak textury. V čem však série vynikala vždy, je zasazení jednotlivých úrovní. Od školy, přes slévárnu, až po zimní Kanadu nebo třeba okrajovou chudinskou čtvrť města, zoologickou zahradu a tak dále. V tomto Tony Hawk’s Pro Skater nezklame, na otevření každé nové mapy se budete těšit a do těch, které vám něčím utkvěly, se naopak budete rádi vracet.
S ovladačem to bude lepší
Pohyby skateboardisty jsou krásně plynulé a přirozené, na Nintendu Switch 2 běží hra bez sebemenšího zaváhání. Co mi trochu překáží, je ovládání. Triky totiž vyžadují přesnou kombinaci směru a tlačítka, na což se nejvíc hodí směrový kříž, nikoliv páčka. Bohužel, Switch 2 má ovladač, na kterém není kříž, ale pro každý směr jedno tlačítko. Řeší to koupě jiného ovladače, je ale nutné počítat s tím, že třeba ten originální stojí přes 2 000 korun.
Klíčem k úspěchu je samozřejmě kombinace triků a jejich provádění za sebou. Jednotlivé levely jsou tomuto účelu uzpůsobeny, prakticky vše se dá nějak využít buď jako rampa, nebo alespoň ke grindování. Musím také varovat, že proti jedničce a dvojce je druhá polovina série o něco méně arkádová a neodpustí zdaleka tolik. S tím souvisí i narůstající obtížnost – někde kolem čtvrtého až pátého levelu znatelně přituhne a honba za požadovaným skóre se může stát až frustrující.
Schopnosti zvolené postavy lze vylepšovat a body rozdělovat do různých aspektů. Nejvýhodnější je samozřejmě přidělovat je do preferovaných dovedností, v mém případě to bylo vše, co souvisí s triky na U-rampě, tedy hlavně výška skoku a rychlost.
Soundtrack
Co mi pomohlo se u hry udržet i ve chvílích, kdy mi to úplně nešlo, byl soundtrack. Najdete zde staré známé songy, ale i novější. V tomto směru si opravdu stěžovat nemohu a když spustí třeba Ace of Spades od Motörhead, hodně to podpoří atmosféru.
Verdikt
Tony Hawk’s Pro Skater 3+4 je velmi povedený remake dvou dílů série, který neztratil nic z původní atmosféry a hratelnosti. Zejména pro Switch 2 se jedná o skvělý formát, protože dvouminutová herní kola jsou super jak na kratší herní úseky, jimiž lze vyplnit třeba cestování MHD, ale dá se takto strávit i celý večer. Soundtrack nezklamal, zpracování a hratelnost rovněž, vlastně se na téhle hře těžko hledají chyby.
Zdroj: autorský text, theguardian, gamespot
Obrázky: Ludvík Eckerman
